Deratizace

HUBENÍ POTKANŮ v bytových domech, provozovnách, skladech: cena od 1.200.- Kč

represivní i preventivní zákroky pro firmy i občany.

OBJEDNEJTE ZDE

ceny jsou uvedeny bez DPH.

Deratizace: často si lidé myslí, že slovo „deratizace“ znamená hubení veškeré nepříjemné „havěti“ – mravenců, švábů, myší atd. Avšak slovo deratizace se týká výhradně hlodavců.
Slovo DERATIZACE je složeno ze dvou částí:
– „rattus“ – znamená krysa
– „de“ – je předložka, jejíž význam je „odstranění“.
Doslovný význam je tedy vlastně „odkrysování“…

Deratizace je tedy obor, který se zabývá
hubením škodlivých hlodavců. V našich podmínkách
to přestavuje zejména hubení těchto hlodavců:
– potkan obecný
– myš domácí
– rejsek a další.
Často zmiňovaná krysa obecná se v Čechách příliš nevyskytuje, pouze v oblasti Mělnicka a okolí. I když prý se již občas objevuje i jinde.

Nyní tedy hlodavec nejrozšířenější

– potkan obecný (latinsky rattus novergicus)

Má dlouhý ocas, dorůstá délky cca 25 cm (včetně ocasu to bývá 48 cm).
Říká se, že jeden potkan je schopen za rok sníst až 100kg potravy. To je jeden druh škod. Další podstatnější škody způsobuje svojí agresivní močí, která společně s prokousanými kabely elektroinstalace bez problémů způsobí i požár. Obrovské množství znehodnoceného materiálu a potravin je bohužel až příliš běžným jevem…
Často se dočteme v buvárním tisku, že každý obyvatel Prahy má svých až deset potkanů. To samozřejmě není pravda, neboť toto nelze v žádném případě spočítat a určit. Tato čísla vycházejí z odhadů. Podkladem je rozmnožovací schopnost potkana, která je opravdu velká. Během jednoho roku je schopna jedna „potkanice“ vrhnout 5x do roka. Z jednoho vrhu vzejde bez problémů 7-10 mladých potkanů. Mladá samice je schopna oplodnění již za 3 měsíce. Z toho se dostáváme k závratným číslům…. Jedná se samozřejmě o teoretická čísla a z nich si sdělovací prostředky vytvářejí čísla, které se často velice různí. Je ale pravdou, že ačkoliv jsou tato čísla jakkoliv zavádějící, člověk si vědomí závažnost tohoto problému až ve chvíli, kdy si představí těch např. 10 potkanů kolem sebe…..

Mnoho lidí se ptá, jak je to u nás s legislativou. Na základě čeho je povinen provádět deratizace a zda je musí platit, či zda deratizaci uhradí obec (město, stát, …). Tento pohled na věc je ale velmi …. no prostě přemnožení potkani z něj mají velkou radost. Proč?
Protože preventivní deratizaci by měl provádět každý vlastník nebo správce objektu automaticky. Ať již svépomocí nebo prostřednictvím profesionální deratizační firmy. Vždyť je to v jeho zájmu, aby mu hlodavci nezpůsobovali pravidelně velké škody. Náklady na takový preventivní zákrok jsou ve srovnání s případně způsobenou škodou minimální. Bohužel většina lidí řeší deratizaci až ve chvíli, kdy jsou v místě hlodavci přemnoženi, případně když nařídí deratizaci některý oprávněný místně příslušný kontrolní úřad.
Když dojde k přemnožení hlodavců, je většinou pro jednotlivce velice problematické (a často nemožné) hlodavce vyhubit. Málokdy se podaří dohodnout mezi majiteli většího množství sousedících nemovitostí společný postup proti tomuto nepříteli – společnou deratizaci. Pak nezbývá osamocenému majiteli (správci), který se rozhodne bránit proti útoku hlodavců, než vyrazit do boje sám. A musí deratizovat a deratizovat a deratizovat a…. a hlodavců neubývá a neubývá. A místo frontálního útoku musí majitel objektu hlavně zvolit vhodnou obranu a tou je zatěsnění všech migračních průstupů v objektu (zatěsnit kanalizační výstupy v objektu a jejich okolí, rozbitá okna, dveře a škvíry pod dveřmi a mnoho dalších).

Z toho vyplývá:
NEPODCEŇUJTE PREVENTIVNÍ DERATIZACE ! Je to nezodpovědné vůči svému okolí !!!

Spoléhat se pouze na stát nebo město není dobré. Rozpočty jsou omezené a i když obec uvolní nemalé částky na provedení plošné deratizace, stejně pak vyjde na každý dům minimální částka na deratizační zákrok, který může být při místním přemnožení zcela nedostatečný. A obec přitom investovala peníze, které budou chybět na opravu silnic aj.
A stačilo by málo: aby každý majitel dal na provedení preventivní deratizace pár stokorun.
Abychom parafrázovali slova klasika: „…boj s potkany nelze vyhrát, neboť je jich fakt moc. Nelze však s tímto bojem ani přestat, protože pak by potkani zaplavili svět… !!!“.
Určitě to tak není a je to velice nadsazeno. Avšak tento upravený citát (snad se pan Werich nezlobí), nejlépe vystihuje situaci.

Proto jsou v tomto světle dotazy typu „…který zákon mě nutí, abych deratizoval…“ malinko důkazem toho, že si vůbec neuvědomujeme, jak se nás každého vlastně problematika škodlivých hlodavců dotýká…

Zákon na to ale pamatuje, i když poměrně obecnými formulacemi a nechává část pravomoci a výkladu na kontrolních úřadech – nejčastěji na místní Hygienické stanici. Ono je tato relativní volnost výkladu logická, neboť jsou místa v České republice, kde jak se říká „potkana nepotkáte“ a jsou oblasti (a těch je bohužel většina), kde jsou opravdu přemnoženi.
Již z dávných dob (rok 1966) platí zákon, který praví (volně citováno), že je „……každý majitel a správce domu povinen PROKZATELNĚ vyvíjet takovou systematickou činnost, aby docházelo ke snižování stavu hlodavců v místě…“. Průkazným dokladem je např. pracovní výkaz od odborné deratizační firmy, jejíž pracovníci jsou pravidelně odborně školeni na použití hubících přípravků. Objednáním deratizačních prací u odborné firmy tato přebírá zodpovědnost za bezpečné a správné použití jedových nástrah nebo návnad. Tím se objednavatel zbaví případné odpovědnosti za vzniklé materiální škody a škody na zdraví. Stává se, že např. předseda bytového družstva nakoupí v drogerii jakési přípravky, které položí např. na chodbě domu, ve sklepě a před domem. Jenže nástrahu pak např. pozře nějaký domácí mazlíček apod. a vzniká velký problém odpovědnosti za škody na zdraví a majetku…

… to vše, co jsme si povídali, platí o objektech vlastněných občany, společnostmi atd. Zvláštními předpisy ale upravuje povinnost deratizace v případě, že se v objektu (nebytových prostorech apod.) vyvíjí nějaká činnost. Takovým prostorům říká stát většinou „provozovna“. No a zde již platí povinnost každého provozovatele, aby měl vypracovaný tzv. plán kritických bodů – HACCP. tento plán vypracuje odborník, který v něm mimo jiné stanoví i riziková místa, kde mohou škodliví hlodavci např. pronikat do objektu a způsobovat škody (např. kontaminací potravinářské výroby apod.). Současně stanoví v HACCP plánu způsoby a četnosti prováděné preventivní deratizace…